Máme za sebou další Programovou konferenci mládeže, která se uskutečnila 27. – 28. října v Nymburku. Odborným a dominujícím tématem programu byl minivolejbal. S malým odstupem času bych rád reagoval. Před více než rokem jsem publikoval článek na téma minivolejbal na webu ČVS.

Musím si položit řečnickou otázku: Je minivolejbal v našem provedení na rozcestí nebo je na scestí? Mám stále větší pocit, že nám uniká podstata, proč vlastně minivolejbal hrajeme, proč vznikl a kde nás má dovést! Dospělí se snaží vše podmanit a získat kontrolu nad hrou. Doslova kopírují dospělé soutěže (soupisky, věkové hranice, přesná pravidla atd.) Hovoříme o věku dítěte v rozsahu 6 – 11 let. Nezdá se vám to scestné?

Opodstatnění vzniku této hry bych rozdělil do dvou rovin:

A. Podobně jako ostatní sporty jsme byli okolnostmi přinuceni začít působit na adepty našeho sportu podstatně dříve, než v minulosti bylo zvykem.

 - Z důvodu konkurence ostatních (i nově vznikajících) sportů.
 - Nedostatečné fyzické a pohybové průpravy dětí školního věku. Adepti již nepřicházejí dostatečně připraveni a rozvinuti z prostředí rodiny ani školy.

B. Míčová průprava (včetně hry) má v tomto věkovém období dosti zásadní dopad na další vývoj mladého hráče.

- Podstatou je stimulace a rozvoj pohybových návyků. Další zásadní úlohou je rozvoj pohybových schopností (rychlost, síla, koordinace…). Tuto roli přejímáme oproti minulosti z důvodu nedostatečného vlivu rodiny, školy, Sokola atd.
- Nutnost vytvoření adekvátní hry pro ještě nestabilizované mladé hráče po stránce technické i fyzické… Je nutno respektovat vývoj a rozvoj mladého hráče. Přesto je hra ve všech formách v tomto věku zásadní a důležitá!

Pozorný čtenář jistě zaznamenal, že (úmyslně) vše zahrnuji pod jeden pojem, který nazývám minivolejbal. Tady vidím jádro našeho problému! Je naprosto nezbytné si uvědomit, že existují dvě roviny:

1. Můžeme hovořit již o sportovním tréninku (možná nadneseně). Tady probíhá proces pohybového a herního učení. Dále všechny formy fyzické průpravy. Důležitou součástí je adaptovaná hra, která má za cíl zaujmout mladého hráče.

2. Turnaje a festivaly minivolejbalu jako forma hry.

Je zřejmé, že se tyto dvě roviny doplňují, ale nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že se vše zásadní z pohledu rozvoje hráče odehrává v bodě 1! Vysvětlím dále.

Ad 1) Co by mělo být součástí tréninku mladého hráče volejbalu ve věku 6 – 12 let?

Základní body:

- Stimulace spontánního motorického rozvoje.
- Rozvoj optimálních pohybových návyků.
- Základy a zvládnutí techniky házení, chytání a skákaní.
- Rozvoj pohybových schopností (rychlost, vytrvalost, koordinace, síla atd.)
- Atletická a gymnastická průprava.
- Míčová průprava (činnost spojená s různou formou míče) – chytání, driblování, házení, odbíjení atd.
- Základy techniky volejbalu (odbití vrchem, servis, útok, odbití spodem atd.)
- Herní formy 1-1, 2-2, 3-3. V rámci tréninku nebo i turnaje je potřeba adaptovat podmínky dle potřeby a vývoje hráče – výška sítě, velikost hřiště, pravidla atd.

Tréninkový proces naplněný podobným obsahem bývá většinou od 2 – 6 hodin týdně.

Ad 2) Turnaje a festivaly minivolejbalu

Můžeme říci, že mladý hráč odehraje „pouze“ několik celostátních turnajů za rok, které mají snahu být řízeny podle nastavených pravidel. Pro hráče jde jistě o zajímavý stimul a motivační prvek.

Důsledek: Pokud se budeme dívat na problematiku rozvoje hráče optikou tréninkového procesu, kde se odehrávají všechny zásadní kroky učení (od pohybového základu až po hru) a ne pouze hry na turnajích, připadne nám malicherné řešit, jestli hrát jednou rukou nebo ne na turnajích, které děti hrají v principu jednou za čas…

Několik upřesnění závěrem:

- Pravidla BMV (pro žlutou až modrou barvu) neurčují metodiku procesu učení! Jde pouze o pravidla hry. Příklad – v aktuální podobě se hraje bagr až v modrém volejbalu, ale pohybovou průpravu a základy techniky je nutnou rozvíjet od prvních krůčků v procesu učení (nejdříve průpravná cvičení bez míče až po základy techniky odbití spodem).
- Zásadní, pro technický rozvoj mladého hráče je tréninková hra, kde si trenér upravuje podmínky dle potřeby!
- Osobní názor – časem se „ubere“ jeden stupeň z aktuálních pravidel (jedna barva). Věřím, že se bude hrát modrý volejbal místo volejbalu zeleného. Jde o otázku progresu. BMV funguje 3 roky… Vývoj si to vynutí.
- Pokud budou hrát děti aktuálně „prsty“ na turnajích až do 1o let, nic se neděje! Nikomu to neuškodí a je také potřeba vidět roli tréninkového procesu, kde trenér nakládá dle vlastního uvážení a s ohledem na vývoj hráče. Mimochodem, přihrávat, z větší míry pomalu letící míč odbitím spodem v raném učení, přináší určité problémy (nedostatečné nasazení paží a „máchání“ pažemi).
- To, jak děti přistoupí ke hře na turnajích, je zodpovědnost trenérů.
- Děti hrají o dobrý pocit a vítězství, ale trenéři a rodiče by neměli mít snahu vyhrávat, ale rozvíjet a pomáhat! Věř tomu, že ta opravdová vítězství přijdou později… Do té doby rozvíjej!